O blechách a tak

Karel Plíhal

1:Jsem starý pHmenzion pro osamělé blF#mechy,
ne každá blEmecha má to štěstí, že má chF#otě,
celé dny pEmoslouchám ty jejich marné vzdF#echy,
všechny se Emupíjejí nFdiměkde o samF#otě.
2:Tak blecha Jindřiška přišla o svého druha,
v předvečer svatební to pro ni rána byla,
zapíjel svobodu a chlastal jako duha
a krevní destička mu v krku zaskočila.
R:TAyhle trDagédie blAeší vás jHmistě nepotF#měší,
buďmGe k nim trochu vlAídnějšDí,A 
vždyť i lDidé krev si pAijí a, kHmoneckonců, žF#mijí
a svGět je stále krAásnějšF#í.
3:A bleše Tamaře zas blešák s jinou zahnul,
jednou je přistihla, no prostě - žádná psina,
pod tíhou svědomí on na život si šáhnul,
skočil mi do dlaně, když fackoval jsem syna.
4:A blecha Renata je osamělá matka,
starej si odskočil na kolemjdoucí jehně,
to jehně zavedli na nedaleká jatka,
co nocí proplakala na mém levém stehně.
R:+ a svět je stGále krAásnějšDí G..AD 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:37:12.797+00:00
Výsledky hledání: